Když se vám doma ucpe odpad u kuchyňského dřezu a je třeba demontovat sifon, je velmi pravděpodobné, že na sebe navléknete gumové rukavice. Kdybyste to neudělali, kolonie bakterií z mazlavého slizu ukrytého v potrubí by vám mohly proniknout skrz pokožku do krevního oběhu, a vy byste také mohli druhý den prosedět na záchodě se silným průjmem, a neobešlo by se to možná ani bez zvracení.
Velmi podobně se postavíte k situaci, kdy například přijedete na chatu v polovině dubna, po dlouhé zimě, a chcete ji důkladně vyvětrat a připravit na pobytovou sezónu. Jakmile vstoupíte dovnitř, praští vás přes nos závan plesniviny, nadzvednete koberec, a pod ním bude sytě zelený plesnivý nános, takže zas obléknete rukavice, a pustíte se do likvidace tohoto nebezpečného patogenu.
No a v podobném duchu se bude odehrávat i postup dezinfekce vzduchotechniky. Tam se totiž v průběhu provozu ventilátorů, které do vzduchotechniky nasávají prach a mastnotu, rovněž mohou objevit plísně a další mikroorganismy, což pak ve finále může ovlivnit vaše zdraví vzhledem k tomu, že závany proudění vzduchu jsou i zpětné, to znamená, že vám budou do bytu vhánět plísně prakticky nonstop 24 hodin denně. A vdechovat spory toxických plísní rozhodně nemá nikdo zapotřebí.
Nebezpečí požáru
Dalším důvodem, proč se věnuje tolik pozornosti revizím a čištění vzduchotechniky, je nebezpečí požáru. Není to zanedbatelná záležitost, protože již pouhý milimetr silná vrstva mastného prachu dokáže explodovat nebo alespoň zažehnout, a můžete kompletně vyhořet. A že to není výmysl, o tom se snadno přesvědčíte sami, pokud si vyhledáte některé fotografie vyhořelých bytů po požáru, jehož příčinou byl právě mastný prach uvnitř vzduchotechnického potrubí. A rozhodně na takové spáleniště není hezký pohled, proto mají tato preventivní opatření skutečně platný význam v každém objektu, kde se vzduchotechnika nachází.
